Základní rámec odborných archivních prací prováděných Archivem ČVUT je dán obecně platnou legislativou pro archivnictví a spisovou službu. Musí být v souladu jak s potřebou ČVUT, tak s jeho funkcí veřejného archivu.
Smyslem Archivu ČVUT jako specializovaného archivu je usilovat o soustředění takového souboru archiválií, který by vypovídal o minulosti této vysoké školy na všech úrovních její činnosti, zabezpečit jeho ochranu a uložené archiválie postupně zpřístupňovat za dodržení legislativních podmínek i ostatní veřejnosti.
Spolupracuje v rámci České archivní společnosti zvláště s vysokoškolskými a specializovanými archivy a jinými odbornými pracovišti a sleduje vývoj legislativy a trendů v oboru archivnictví.
Metodickým dozorem spadá Archiv ČVUT pod Státní oblastní archiv Praha jakožto územně příslušný správní úřad na úseku archivnictví a spisové služby.
Výroční zprávy
- Výroční zpráva za rok 2016
- Výroční zpráva za rok 2017
- Výroční zpráva za rok 2018
- Výroční zpráva za rok 2019
- Výroční zpráva za rok 2020
- Výroční zpráva za rok 2021
- Výroční zpráva za rok 2022
- Výroční zpráva za rok 2023
Historie Archivu
Poprvé přišel s myšlenkou zřízení Archivu při Českém vysokém učení technickém profesor geodézie Josef Petřík ve 30. letech 20. století. Podle Petříkova pokrokového návrhu mělo toto pracoviště shromažďovat všechny listiny týkající se Českého vysokého učení technického, přejímat spisy z jednotlivých součástí školy, zpracovávat je a zpřístupňovat je pro potřeby školy a úřední a vědecké účely.
Profesorův plán nebyl uskutečněn a ke zřízení archivu došlo až 1. 8. 1962. Byl začleněn do organizační struktury školy jako odborné oddělení Rektorátu. Jeho vedoucím byl jmenován po úspěšném konkurzu promovaný historik Václav Lomič. Prioritním úkolem bylo soustředit všechny starší dokumenty, do jejichž množství i stavu citelně zasáhla léta druhé světové války, vybrat archiválie a postupně je uspořádat, v kompetenci archivu byl také dohled nad spisovou službou a nad správním prováděním skartačních prací.
Do náplně pracoviště byl zařazen i výzkum pramenů k dějinám ČVUT. Díky rozsáhlým rešerším ve vlastních dokumentech, ale i pramenech jiných archivů byla shromážděna rozsáhlá kartotéka k nejstarším dějinám školy, využívaná dodnes. V. Lomič se také zasloužil o převzetí mnoha osobních pozůstalostí profesorů ČVUT. Poprvé tak mohl být odborně zpracován vývoj ČVUT do roku 1918 v dvoudílné publikaci „Dějiny Českého vysokého učení technického“ z pera Václava Lomiče, Františka Jílka a Pavly Horské.
Ke změně v organizačním zařazení Archivu ČVUT došlo v roce 1980. Ve svém organizačním řádu byl charakterizován jako vědecko-výzkumné pracoviště s úkoly účelového zařízení v oblasti spisové služby a jako takový spadal do gesce prorektora pro vědu a kvestora. Od roku 1998 je Archiv ČVUT opět pracovištěm Rektorátu. V roce 2008 byl akreditován jako specializovaný archiv ve smyslu archivního zákona.
Od svého zřízení sídlil Archiv v ulici Na Florenci 25. Pracoviště bylo míněno jako dočasné a depozitář byl po několika letech zaplněn. V roce 1978 byl pro účely depozitáře zakoupen objekt mimo Prahu v obci Evaň v okresu Litoměřice. O rok později bylo rozhodnuto o přemístění Archivu do areálu v Husově ulici, čímž získal dostatečné ukládací prostory a kvalitní zázemí pro veškerou činnost. Roku 1985 se rozhodlo o rekonstrukci areálu v Husově ulici a také o budoucím umístění Archivu v Dejvicích. Po ukončení úprav depozitářů se v letech 1988-1989 se Archiv postupně přestěhoval do Dejvic. V letech 2022 a 2023 byla pro potřeby Archivu ČVUT adaptována budova bývalé výtopny vysokoškolských kolejí na Strahově. Archiv tak nyní disponuje klimatizovanými depozitáři, digitalizačním pracovištěm a moderním zázemím pro své návštěvníky.