Josef Boží milosti volený Římský Císař, po všecky časy Rozmnožitel Říše, Uherský a Český Král.

Vysoce urození a stateční věrní milí!
Tejna vás nečiníme, kterak se k slavné a svaté paměti císaři Leopoldovi toho jména prvnímu, panu otci našemu nejmilejšímu Kristian Josef Willenberg, ingenieur, sub praesentato třicátého dne měsíce ledna minulého sedmnáctistého pátého leta, dle tuto výpisně příležícího poníženého spisu svého v českém jazyku, poslušně byl ucházel a za to, by mu od věrných a poslušných stavův našich v království našem dědičném Českém jistý roční plat proti vyučování v kunstu ingenieurském mládeže vyššího a městského stavu vysazen a až do živobytí jeho vydáván byl, poníženě prosil, a byvše jeho pohledávání od královské kanceláře naší české dvorské na naši váleční dvorskou radu k vyšetření jeho spůsobnosti prostředníkem příležící výpisní intimati remittirováno, on na to v teď pominulém sedmnáctistém šestém roce od k tomu zřízených a v ingenieurství zkušených vojenských komisařův náležitě examinirován a po dostatečném dokázání své v témž kunstu ingenieurském mající obzvláštní experienci a zkušenosti od naddotčené váleční dvorské rady naší dle znění tuto in originali přiložené intimati a při ní se nacházejících allegatův netoliko za našeho císařského ingenieura uznán, alebrž také od nás týmž titulem prostředkem milostivého dekretu našeho de dato patnáctého dne měsíce prosince teď pominulého sedumnáctistého šestého leta milostivě poctěn a obdařen jest.

I jsouce vůbec a jednomu každému povědomo, která v nadepsaném království našem dědičném Českém veliký nedostatek na ingeniřích, jenž by v čas nynější války nám a obecnému dobrému velmi potřební a prospěšní byli se vynachází, on pak svrchujmenovaný Willenberg dvanácte osob, totiž šest stavu panského, čtyry z stavu rytířského a dvě z stavu městského v ingenieurství fundamentaliter darmo beze všeho jich úplatu a toliko proti vyvržení jemu od země jistého ročního platu instruirovati a vyučovati v témž poníženém spisu svém se uvoluje a my s takovým jeho prohlášením milostivě dobře spokojen býti ráčíme.

Pročež Vám milostivě poroučíme, abyste toto k dobrému a prospěchu království a zemí našich dědičných směřující mínění, málo výš připomenutého Willenbergka, věrným a poslušným nyní při obecním sněmě pospolu shromážděným stavům našim pohnutedlně předestřeli a k tomu se všemožně přičinili, by oni z ohledu celému království odtud pocházejícího prospěchu s často opáčeným Willenbergkem za příčinou toho od něho až do živobytí svého pohledávajícího ročního platu jednali a s ním se o to urovnali, což vy nám potom vedle navrácení inklusivy, k ruce královské kanceláře naší české dvorské relacionirovati a tak na tom milostivou vůli naši císařskou a královskou poslušně naplniti nepominete, zůstávaje vám při tom milostí naší císařskou a královskou nakloněni.

Dáno v městě našem Vídni osmnáctého dne měsíce ledna léta Páně sedmnáctistého sedmého království našich římského sedmnáctého, uherského dvacátého a českého druhého.

Josef (m.p.)

Wenvrdlsud Norbetus Kinský, Reg. Bohemiae supremus cancellarius (m. p.)
J. V. G. v. Wratislav (m.p.)
Ad mandatům Sac^ae Caes^ae, Regiaeque Maiestatis proprium
G. V. ze Švalbenfeldu (m. p.)

Reskript císaře Josefa I., obálka
Vysoce urozeným, a statečnému Maxmilianovi Norbertovi Krakovskýmu hraběti z Kolovrat na Týnici a Petrovičích, Leopoldovi Antonínu hraběti Trautmansstorffu, svobodnému pánu v Gleichenbergku, Negavě, Burgavě, Taczenbachu a Vobříství, a Janovi Váczslavovi Františkovi Obiteckýmu z Obitecz na Janovicích, Petrovicích a Zhoři. Našim respektive tejným i jiné raddám, komorníkům, nejvyššímu komorníku, a podkomořímu v království našem dědičném Českém. Věrným milým.