Základní informace

Několik, snad užitečných, poznámek pro řešitele společných projektů, zejména při účasti v rámcových programech EU:

Pro řešení projektů rámcových programů EU se uzavírají na základě smlouvy konsorcia. Existuje osnova, jak tato smlouva vypadá. Její součástí je i oblast ochrany průmyslových práv - jedná se o pravidla, jak nakládat s vědeckými poznatky, které při řešení vzniknou. V této souvislosti je dobré si uvědomit, několik skutečností:

1.  Vlastnictví výsledků vědecko-technické práce
Platí všeobecně princip, že se jedná o společné vynálezy, kde jsou účastníci spolumajiteli. Tento princip může být pozměněn v případě, že vynález je prací smluvní strany, kterou je jednotlivec, kde výsledek této práce vyplývá spíše výhradně z dovedností a znalostí než ze sdílených vědeckých poznatků. V tomto případě může být vynálezce výlučným vlastníkem výsledků, avšak smlouva v tomto případě většinou uvádí omezující klausule:

• územní rozdělení - vynálezce může řešení přihlásit k ochraně pouze na území mateřského státu a ostatní smluvní strany mohou zajistit ochranu v jiných zemích
• rozdělení trhu - vynálezce je vlastníkem pouze v těch obchodních sektorech, v kterých právě působí
• bezplatné licence výsledků pro ostatní smluvní strany

Dalším ustanovením je, že pokud se některá strana vzdá zahájení procesu registrace vědeckých výsledků, stanoví se ve smlouvě lhůta, po jejímž uplynutí bude mít kterákoli jiná strana právo započít tuto proceduru a stát se majitelem patentu, dokonce i když se na tomto vynálezu nepodílí. V tomto případě přebírá obvykle veškeré náklady na ochranu vynálezu.

2.  Komerční využití
Všeobecně jsou vědeckotechnické výsledky společným majetkem smluvních stran. V tomto případě je může každá strana volně používat. Takovéto využití je často podrobeno omezením, která mají za cíl optimalizaci efektivnosti - jedná se o územní rozdělení mezi účastníky a rozdělení trhu. Při formulaci těchto ustanovení je nutné dát pozor na interferenci s principy volného pohybu zboží v Evropském Společenství. Součástí bývají ustanovení a pravidla o tom, jak je to s uzavíráním licencí s třetími stranami.

Jestliže některá smluvní strana není zapojena do komerčního využití výsledků (např.univerzitní výzkumná laboratoř), může být žádoucí specifikovat, že takováto smluvní strana má nicméně právo využívat tyto výsledky pro svůj vlastní výzkum.

Jestliže smluvní strany mají velmi podobné zaměření a mohou se využitím stát na trhu soutěžiteli, je vhodné vyřešit tuto situaci při podpisu smlouvy dohodou, že bude vytvořena společná výroba a struktura marketingu za účelem využití výsledků spolupráce. V tomto případě musí být specifikována pravidla pro organizaci takovéto struktury.

3.  Smluvní strany
mohou zveřejňovat nebo dát souhlas ke zveřejnění údajů týkajících se vědeckých poznatků, které jsou jejím majetkem na jakémkoli médiu za předpokladu, že to nemá vliv na ochranu těchto vědeckých poznatků. Ostatní smluvní strany musí být o připravovaném zveřejnění včas písemně informovány, včetně uvedení dat plánované publikace. Pokud tyto strany požádají do 30 dnů od obdržení této informace, bude jim zaslána kopie média obsahujícího tyto údaje. Tyto strany mohou vznést námitky proti takovému zveřejnění ve lhůtě dalších 30 měsíců po přijetí takovýchto údajů za předpokladu, že jsou k tomu dány důvody, které by z jejich pohledu mohly působit proti ochraně těchto vědeckých poznatků. Smlouva o konsorciu může specifikovat podrobnosti takovéhoto práva podat námitky a opatření nutná pro zajištění rychlého zveřejnění, aniž by to nepříznivě ovlivnilo ochranu.

Závěr
Při společných projektech je z hlediska vzniklých nových řešení nutné znát přesně pravidla pro tuto oblast, která jsou zakotvena ve smlouvě. Je třeba si uvědomit, že mohou podléhat jinému, než českému právu.