1705
Fortifikační odborník Christian Josef Willenberg požádal císaře Leopolda, aby směl "šest osob stavu panského, čtyři rytířského a dva městského vyučovati  v umění inženýrském".

1707
Císař Josef I. zaslal 18. 1. českým sněmovním komisařům reskript, ve kterém s Willenbergovým návrhem souhlasí a poroučí jej projednat.

1716
Protože čeští stavové na reskript nereagovali, poslal Willenberg v říjnu 1716 svou žádost znovu, a to nejen císaři (Karlu VI.), ale i českým stavům.   

1717
Dekretem českých stavů z 9. 11. byla zřízena inženýrská profesura a Willenberg pověřen jejím vedením; výuka začala 7. 1. 1718. Kromě fortifikačního umění byly vyučovány i civilní obory jako zeměměřičství, kreslení map, odvodňovací práce, konstrukce mechanizmů na zvedání těžkých břemen apod.  

1726 - 1767
Jan František Schor, který nastoupil po Willenbergovi,  zavedl do výuky optiku, perspektivu, kreslení a geografii.

1767 - 1800
Třetím profesorem inženýrské školy byl Antonín Linhart Herget. Za jeho působení se inženýrská stavovská profesura změnila (1787) na řádnou profesuru filozofické fakulty pražské univerzity.

1798
Univerzitní profesor matematiky a člen dvorské komise pro revizi veřejného školství  František Josef Gerstner podal návrh na založení technické univerzity, kde by po vzoru pařížské École polytechnique inženýrské nauky úzce navazovaly na studium matematiky a exaktních věd, jak to vyžadovala industrializace českých zemí.

1803 V březnu 1803 podepsal císař František I. dekret o založení Českého stavovského polytechnického ústavu; na nové polytechnice se začalo učit 10. listopadu 1806. Ředitelem ústavu byl jmenován F. J. Gerstner.

1815
Od 8. 9. přestal být Polytechnický ústav součástí univerzity a získal statut samostatné školy.
1863 - 1869
Dne 23. 11., kdy císař František Josef I. schválil  Organický statut Polytechnického ústavu, začala krátká historie pražské dvojjazyčné polytechniky. Po šesti letech (18. 4. 1869) panovník utrakvistickou školu  zrušil a zároveň dal souhlas se vznikem dvou nových: Českého a německého polytechnického ústavu království Českého.

1875
Česká i německá polytechnika (dosud zemské ústavy) byly převedeny do státní správy.

1879
Obě polytechniky dostaly nové názvy: C. a k. (Císařská a královská) česká vysoká škola technická v Praze, a K. k. Deutsche Technische Hochschule in Prag.

1901
Říšským zákonem z 13. 4. bylo vysokým školám technickým přiznáno právo udílet tituly doktorů technických věd (Dr. techn.) a čestné doktoráty technických věd (Dr. techn. h. c.).

1902
Profesorský sbor C. a k. české vysoké školy technické doporučil Ministerstvu kultu a vyučování, aby ženy mohly být zapisovány jako řádné posluchačky.

1920 - 1939
Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty Československé republiky z 1. 9. 1920 vzniklo České vysoké učení technické jako svazek sedmi vysokých škol technických:  stavebního inženýrství, kulturního inženýrství, architektury a pozemního inženýrství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemicko-technologického inženýrství, zemědělského a lesního inženýrství, speciálních nauk. Vysoká škola kulturního inženýrství byla v roce 1921 jako samostatná instituce zrušena a začleněna do působnosti Vysoké školy inženýrského stavitelství. Od roku 1929 se stala rovnoprávnou součástí ČVUT také Vysoká škola obchodní, do té doby pouze tříletá.

Pražská německá technika změnila v roce 1918 svůj název na DeutscheTechnische Hochschule Prag.

1939
Z rozhodnutí říšského protektora Konstantina von Neuratha byly 17. 11. 1939 české vysoké školy uzavřeny.

1945
Necelý měsíc (4. 6. 1945) po skončení války byla výuka na ČVUT  v plném rozsahu obnovena na stejných vysokých školách ČVUT jako v roce 1939. Německá vysoká škola technická v Praze byla 16. 10. dekretem prezidenta Beneše zrušena.

1950 - 1960 Po organizačních změnách v období 1950 - 1960 mělo ČVUT čtyři fakulty:  strojní,  stavební,  elektrotechnickou,  technické a jaderné fyziky (od roku 1967 jadernou a fyzikálně inženýrskou).

1976
ČVUT se rozšířilo o Fakultu architektury.

1989
Postupné zavedení strukturovaného studia; výuka probíhá v bakalářském, magisterském a doktorském programu.
1992
Dokončení rozsáhlé rekonstrukce Betlémské kaple, která má funkci auly ČVUT.

1993
Byla zahájena výuka na nově zřízené Fakultě dopravní.

2005
K dosavadním šesti fakultám ČVUT přibyla Fakulta biomedicínského inženýrství.

2007
Škola si v Týdnu techniky od 15. do 19. ledna připomínala 300. výročí svého vzniku. Součástí Týdne techniky byl koncert České filharmonie v Rudolfinu 16. 1. Následovalo předávání čestných doktorátů prezidentu ČR Václavu Klausovi, profesoru na University od Surrey Josefu Kittlerovi a prezidentu SKANSKA AB Stuartu E. Grahamovi na slavnostním zasedání vědecké rady 17. 1. Vrcholnou událostí bylo slavnostní zasedání Vědecké rady ČVUT ve Španělském sále Pražského hradu za účasti prezidenta, členů vlády a představitelů zahraničních univerzit 18. 1. Týden techniky byl zakončen vernisáží výstavy Technika očima technika.

2009
Osmou fakultou školy se stala 1. 7. 2009 Fakulta informačních technologií.

Kromě osmi fakult jsou součástmi ČVUT také Kloknerův ústav (vědecko-výzkumné pracoviště v oboru stavitelství), Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Výpočetní a informační centrum, Technologické a inovační centrum, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Útvar výstavby a investiční činnosti ČVUT, Ústřední knihovna ČVUT a tři účelová zařízení: Rektorát ČVUT, Správa účelových zařízení, Česká technika – nakladatelství ČVUT.